Před pár lety jsem prodával chatu v nejmenované rekreační osadě u Prahy. Bylo čerstvě po zimě a půda byla ještě nasáklá vodou z tajícího sněhu. A jak to v chatových osadách bývá, všude jen uježděné příjezdové cesty z hlíny popř. trávy. S klienty jsem měl sraz na prohlídku chatičky v 15:00 a jako správný obchodník jsem tam byl samozřejmě s předstihem. Parkovat bylo možné na trávě podél svažité příjezdové cesty. Vzhledem k podmáčenosti terénu však auto nezastavovalo a jelo dál jako sáně přímo na strom. Bohudík se mi podařilo zastavit asi půl metru od stromu. Ale jak z toho ven zpět na cestu? Jediná možnost byla couvat.
V tu chvíli dorazili klienti - pán s paní. Když viděli, co se děje, nechali auto stát kousek níže na rovině a šli mi pomoct zatlačit. Opřeli se zepředu o auto, já zařadil zpátečku a snažil se vycouvat proti svahu zpět na cestu. Přední kola se chytla terénu a všechna hlína s bahnem vylétla přímo na oba mé klienty. Paní byla částečně v zákrytu, tzn. jí to zasáhlo pouze pravou polovinu těla. Tudíž počínaje jednou stranou kalhot, kabátu až po obličej byla celá od bahna. Pán z toho vyšel trochu lépe, ten to schytal pouze na kalhoty. Prohlídku jsme i po tomto incidentu absolvovali a co myslíte? Koupili to?
Ano koupili!
autor: Jakub Kindl